22.11. - Odpoledne k zamyšlení
22. listopadu 2008 v 19:55 | Pražák | DeníkMožná až filozofický název nadpisu vám asi sotva napoví, že jsem měl schůzku s jednou slečnou v mém věku.
Po delší odmlce jsme se zase viděli, ale stále přemýšlím, zdali s ní mám navázat hlubší vztah (tělesnou a trvalou lásku) nebo zdali zůstat v kamarádské rovině a u občasných schůzek.
Možná mi v tom poradíte i vy, ačkoli já jsem téměř rozhodnut...
Je hrozně hodná, dokáže odpustit, není to svině, ale má několik chyb, které já jsem stěží ochoten akceptovat - pořád se hrozně směje, ale i nevodným věcem, které mi opravdu vadí, že se ji msměje - starším sportujícím lidem a podobně - možná je to úsměvné, ale tohle chování mě skutečně vadí. Taky není příliš chytrá, což by tolik nevadilo, ale je to jeden z podružnějších důvodů, další si nechám pro sebe...
Nevím, zdali bych s ní chtěl vůbec být. Spíše totiž ne, ale ona taky možná touží po něčem víc, než jen po kamarádském styku, ale nevím jak celou věc uvést na povrch a zachovat důstojnost, rozumíte-li mi.
Další věcí je to, že stěží najdu nějakou volnou slečnu - na první pohled nevím, zdali je volná nebo ne a další věc je myšlenka, že by o mě třeba vůbec nestála - prostě takovéto idiotské myšlení je pro mě přímo typické, a tak mám stěží možnost navázat vážný partnerský vztah.
Potřeba partnera je někdy silnější, jindy méně - psychické, ale i fyzické potěšení (resp. potřeba po nich - vždyť touha po lásce, objetí, běžném každodenním styku, ale i po sexu a milostném životě je u většiny z nás) se u mě ozývá někdy méně často, jindy téměř denně a sami možná víte, že někdy je to prostě těžké nemít toho druhého do páru, ačkoli jsou na světě samozřejmě důležitější věci jako zdraví a život, ale přece jenom to partnerství je v těsném závěsu - málokdo z nás si dokáže představit, že by celý život prožil sám.
Poslední dobou to mám sám se sebou vcelku složité - nevím co chci, ale chci "něco" - a to je právě možná můj problém.
Zítra budu celý den doma a snad si trošku pročistím myšlenky - rozhodně to totiž potřebuji!
Komentáře
Někdy je lepší být sám a nemít někoho, než se s "láskou" navzájem trápit. Věř mi.
Clare: Věřím ti, ale na druhou strnu láska je jedna z nejhezčích věcí co může být no ne? ;-)
Možná se teď extrémně projeví moje introvertní povaha, ale musím říct, že asi ne. Láska je přece relativní pojem - můžeš milovat svého psa, můžeš milovat babičku, můžeš milovat partnera, ale naopak můžeš milovat i svoje akrylové barvy... Zkrátka, ne každému se to povede tak, aby byla láska jedna z nejhezčích věcí :)
Ahojky,opožděně ale přece šecko n ej xD.......jo jinak pořád dobrej blog...